Git 🌙
Chapters ▾ 2nd Edition

10.1 Git Internals - Plumbing and Porcelain

You may have skipped to this chapter from a previous chapter, or you may have gotten here after reading the rest of the book – in either case, this is where we’ll go over the inner workings and implementation of Git. We found that learning this information was fundamentally important to understanding how useful and powerful Git is, but others have argued to us that it can be confusing and unnecessarily complex for beginners. Thus, we’ve made this discussion the last chapter in the book so you could read it early or later in your learning process. We leave it up to you to decide.

Now that you’re here, let’s get started. First, if it isn’t yet clear, Git is fundamentally a content-addressable filesystem with a VCS user interface written on top of it. You’ll learn more about what this means in a bit.

V dávných dobách (zhruba do verze 1.5) bývalo uživatelské rozhraní systému Git podstatně složitější než dnes. Git tehdy spíš než na uhlazené VCS kladl důraz právě na systém souborů. In the last few years, the UI has been refined until it’s as clean and easy to use as any system out there; but often, the stereotype lingers about the early Git UI that was complex and difficult to learn.

The content-addressable filesystem layer is amazingly cool, so we’ll cover that first in this chapter; then, you’ll learn about the transport mechanisms and the repository maintenance tasks that you may eventually have to deal with.

Plumbing and Porcelain

V této knize jsme dosud uvedli asi 30 příkazů, které se používají k ovládání systému Git, např. checkout, branch nebo remote. Protože však byl Git původně spíš soupravou nástrojů k verzování než plným, uživatelsky přívětivým systémem VCS, zná celou řadu příkazů pracujících na nižších úrovních, které byly původně spojovány ve stylu UNIXu nebo volány ze skriptů. These commands are generally referred to as “plumbing” commands, and the more user-friendly commands are called “porcelain” commands.

The book’s first nine chapters deal almost exclusively with porcelain commands. But in this chapter, you’ll be dealing mostly with the lower-level plumbing commands, because they give you access to the inner workings of Git, and help demonstrate how and why Git does what it does. Many of these commands aren’t meant to be used manually on the command line, but rather to be used as building blocks for new tools and custom scripts.

Spustíte-li v novém nebo existujícím adresáři příkaz git init, Git vytvoří adresář .git, tj. místo, kde je umístěno téměř vše, co Git ukládá a s čím manipuluje. Chcete-li zazálohovat nebo naklonovat repozitář, zkopírování tohoto jediného adresáře do jiného umístění vám poskytne prakticky vše, co budete potřebovat. Celá tato kapitola se bude zabývat v podstatě jen obsahem tohoto adresáře. Here’s what it looks like:

$ ls -F1
HEAD
config*
description
hooks/
info/
objects/
refs/

You may see some other files in there, but this is a fresh git init repository – it’s what you see by default. The description file is only used by the GitWeb program, so don’t worry about it. The config file contains your project-specific configuration options, and the info directory keeps a global exclude file for ignored patterns that you don’t want to track in a .gitignore file. The hooks directory contains your client- or server-side hook scripts, which are discussed in detail in Git Hooks.

This leaves four important entries: the HEAD and (yet to be created) index files, and the objects and refs directories. To jsou ústřední součásti adresáře Git. V adresáři objects je uložen celý obsah vaší databáze, v adresáři refs jsou uloženy ukazatele na objekty revizí v datech (větve). Soubor HEAD ukazuje na větev, na níž se právě nacházíte, a soubor index je pro systém Git úložištěm informací o oblasti připravených změn. You’ll now look at each of these sections in detail to see how Git operates.

scroll-to-top