-
1. Úvod
- 1.1 Správa verzí
- 1.2 Stručná historie systému Git
- 1.3 Základy systému Git
- 1.4 Příkazový řádek
- 1.5 Instalace systému Git
- 1.6 První nastavení systému Git
- 1.7 Získání nápovědy
- 1.8 Shrnutí
-
2. Základy práce se systémem Git
-
3. Větve v systému Git
- 3.1 Větve v kostce
- 3.2 Základy větvení a slučování
- 3.3 Správa větví
- 3.4 Postupy při práci s větvemi
- 3.5 Vzdálené větve
- 3.6 Přeskládání
- 3.7 Shrnutí
-
4. Git na serveru
- 4.1 Protokoly
- 4.2 Zprovoznění Gitu na serveru
- 4.3 Generování veřejného klíče SSH
- 4.4 Nastavení serveru
- 4.5 Démon Git
- 4.6 Chytrý HTTP
- 4.7 GitWeb
- 4.8 GitLab
- 4.9 Možnosti hostování u třetí strany
- 4.10 Shrnutí
-
5. Distribuovaný Git
- 5.1 Distribuované pracovní postupy
- 5.2 Přispívání do projektu
- 5.3 Správa projektu
- 5.4 Shrnutí
-
6. GitHub
-
7. Git Tools
- 7.1 Revision Selection
- 7.2 Interactive Staging
- 7.3 Stashing and Cleaning
- 7.4 Signing Your Work
- 7.5 Searching
- 7.6 Rewriting History
- 7.7 Reset Demystified
- 7.8 Advanced Merging
- 7.9 Rerere
- 7.10 Ladění v systému Git
- 7.11 Submodules
- 7.12 Bundling
- 7.13 Replace
- 7.14 Credential Storage
- 7.15 Shrnutí
-
8. Customizing Git
- 8.1 Git Configuration
- 8.2 Atributy Git
- 8.3 Git Hooks
- 8.4 An Example Git-Enforced Policy
- 8.5 Shrnutí
-
9. Git a ostatní systémy
- 9.1 Git as a Client
- 9.2 Migrating to Git
- 9.3 Shrnutí
-
10. Git Internals
- 10.1 Plumbing and Porcelain
- 10.2 Git Objects
- 10.3 Git References
- 10.4 Balíčkové soubory
- 10.5 The Refspec
- 10.6 Přenosové protokoly
- 10.7 Správa a obnova dat
- 10.8 Environment Variables
- 10.9 Shrnutí
-
A1. Appendix A: Git in Other Environments
- A1.1 Graphical Interfaces
- A1.2 Git in Visual Studio
- A1.3 Git in Eclipse
- A1.4 Git in Bash
- A1.5 Git in Zsh
- A1.6 Git in Powershell
- A1.7 Shrnutí
-
A2. Appendix B: Embedding Git in your Applications
- A2.1 Command-line Git
- A2.2 Libgit2
- A2.3 JGit
-
A3. Appendix C: Git Commands
- A3.1 Setup and Config
- A3.2 Getting and Creating Projects
- A3.3 Basic Snapshotting
- A3.4 Branching and Merging
- A3.5 Sharing and Updating Projects
- A3.6 Inspection and Comparison
- A3.7 Debugging
- A3.8 Patching
- A3.9 Email
- A3.10 External Systems
- A3.11 Administration
- A3.12 Plumbing Commands
7.10 Git Tools - Ladění v systému Git
Ladění v systému Git
Git také nabízí několik nástrojů, které vám pomohou ladit problémy v projektech. Protože je Git navržen tak, aby pracoval téměř s jakýmkoli typem projektu, jsou tyto nástroje velmi univerzální. Často vám mohou pomoci odhalit vzniklou chybu nebo problém.
File Annotation
Zjistíte-li ve svém zdrojovém kódu chybu a chcete vědět, kdy a jak vznikla, je často nejlepším nástrojem anotace souboru (file annotation).
Ukáže vám, při které revizi byly jednotlivé řádky každého souboru naposledy změněny.
Pokud zjistíte, že některá metoda ve vašem kódu obsahuje chybu, můžete soubor anotovat příkazem git blame
, který u každého řádku metody zobrazí, kdo a kdy ho naposledy upravil.
Následující příklad používá parametr -L
, který omezí výstup na řádky 12 až 22:
$ git blame -L 12,22 simplegit.rb
^4832fe2 (Scott Chacon 2008-03-15 10:31:28 -0700 12) def show(tree = 'master')
^4832fe2 (Scott Chacon 2008-03-15 10:31:28 -0700 13) command("git show #{tree}")
^4832fe2 (Scott Chacon 2008-03-15 10:31:28 -0700 14) end
^4832fe2 (Scott Chacon 2008-03-15 10:31:28 -0700 15)
9f6560e4 (Scott Chacon 2008-03-17 21:52:20 -0700 16) def log(tree = 'master')
79eaf55d (Scott Chacon 2008-04-06 10:15:08 -0700 17) command("git log #{tree}")
9f6560e4 (Scott Chacon 2008-03-17 21:52:20 -0700 18) end
9f6560e4 (Scott Chacon 2008-03-17 21:52:20 -0700 19)
42cf2861 (Magnus Chacon 2008-04-13 10:45:01 -0700 20) def blame(path)
42cf2861 (Magnus Chacon 2008-04-13 10:45:01 -0700 21) command("git blame #{path}")
42cf2861 (Magnus Chacon 2008-04-13 10:45:01 -0700 22) end
Všimněte si, že první pole je část hodnoty SHA-1 revize, v níž byl řádek naposled změněn.
The next two fields are values extracted from that commit–the author name and the authored date of that commit – so you can easily see who modified that line and when.
Za tímto údajem následuje číslo řádku a obsah souboru.
Všimněte si také řádků revize ^4832fe2
, které oznamují, že tyto řádky byly obsaženy v originální revizi tohoto souboru.
Tato revize vznikla prvním přidáním tohoto souboru do projektu a tyto řádky zůstaly od té doby nezměněny.
This is a tad confusing, because now you’ve seen at least three different ways that Git uses the ^
to modify a commit SHA-1, but that is what it means here.
Další skvělou věcí na systému Git je, že explicitně nesleduje přejmenování souboru.
Zaznamenává snímky a poté se snaží zjistit, co bylo později implicitně přejmenováno.
Zajímavou funkcí je také to, že můžete systému Git zadat, aby zjistil všechny druhy přesouvání kódu.
Zadáte-li k příkazu git blame
parametr -C
, Git zanalyzuje soubor, který anotujete, a pokud jednotlivé kousky kódu v něm obsažené pocházejí původně odjinud, pokusí se Git zjistit odkud.
For example, say you are refactoring a file named GITServerHandler.m
into multiple files, one of which is GITPackUpload.m
.
By blaming GITPackUpload.m
with the -C
option, you can see where sections of the code originally came from:
$ git blame -C -L 141,153 GITPackUpload.m
f344f58d GITServerHandler.m (Scott 2009-01-04 141)
f344f58d GITServerHandler.m (Scott 2009-01-04 142) - (void) gatherObjectShasFromC
f344f58d GITServerHandler.m (Scott 2009-01-04 143) {
70befddd GITServerHandler.m (Scott 2009-03-22 144) //NSLog(@"GATHER COMMI
ad11ac80 GITPackUpload.m (Scott 2009-03-24 145)
ad11ac80 GITPackUpload.m (Scott 2009-03-24 146) NSString *parentSha;
ad11ac80 GITPackUpload.m (Scott 2009-03-24 147) GITCommit *commit = [g
ad11ac80 GITPackUpload.m (Scott 2009-03-24 148)
ad11ac80 GITPackUpload.m (Scott 2009-03-24 149) //NSLog(@"GATHER COMMI
ad11ac80 GITPackUpload.m (Scott 2009-03-24 150)
56ef2caf GITServerHandler.m (Scott 2009-01-05 151) if(commit) {
56ef2caf GITServerHandler.m (Scott 2009-01-05 152) [refDict setOb
56ef2caf GITServerHandler.m (Scott 2009-01-05 153)
Tato funkce je opravdu užitečná. Normálně se jako původní revize zobrazí ta, kam jste kód zkopírovali, protože to bylo poprvé, kdy jste v daném souboru sáhli do těchto řádků. Git vám vyhledá původní revizi, kde jste tyto řádky napsali, dokonce i když jsou v jiném souboru.
Binary Search
Anotace souboru má smysl, pokud víte, kde problém hledat.
Pokud nemáte ponětí, co může chybu způsobovat, a od posledního zaručeně funkčního stavu kódu byly zapsány desítky nebo stovky revizí, možná budete pomoc hledat raději u příkazu git bisect
.
Příkaz bisect
zahájí binární vyhledávání ve vaší historii revizí a pomůže vám co nejrychleji identifikovat, která revize je původcem problému.
Řekněme, že jste právě odeslali vydání svého zdrojového kódu do produkčního prostředí, ale dostanete hlášení o chybě, která se ve vašem vývojovém prostředí nevyskytovala, a nemáte tušení, proč kód takto zlobí.
Vrátíte se zpět ke svému kódu, a ukáže se, že dokážete problém reprodukovat, ne však identifikovat.
K odhalení problému můžete použít příkaz bisect (tedy „rozpůlit“).
Nejprve spustíte příkaz git bisect start
, jímž celý proces zahájíte, a poté použijete příkaz git bisect bad
, jímž systému oznámíte, že aktuální revize, na níž se právě nacházíte, obsahuje chybu.
Poté musíte nástroji bisect sdělit, kdy byl kód naposled nepochybně funkční. K tomu použijete příkaz git bisect good [good_commit]
:
$ git bisect start
$ git bisect bad
$ git bisect good v1.0
Bisecting: 6 revisions left to test after this
[ecb6e1bc347ccecc5f9350d878ce677feb13d3b2] error handling on repo
Git zjistil, že mezi revizí, kterou jste označili jako poslední dobrou (v1.0), a aktuální problémovou verzí je asi 12 revizí, a provedl checkout prostřední revize.
Nyní můžete provést testování a vyzkoušet, zda problém existuje i v této revizi.
Pokud ano, vznikla chyba někdy před touto prostřední revizí; pokud ne, pak je problém záležitostí revizí zapsaných až po této prostřední revizi.
Ukáže se, že na této revizi k problému nedochází, a tak to systému Git sdělíte příkazem git bisect good
a budete v hledání pokračovat:
$ git bisect good
Bisecting: 3 revisions left to test after this
[b047b02ea83310a70fd603dc8cd7a6cd13d15c04] secure this thing
Nyní jste na jiné revizi, na půl cesty mezi revizí, kterou jste právě otestovali, a problémovou revizí.
Znovu provedete svůj test a zjistíte, že tato revize vykazuje chybu. Systému Git to tedy sdělíte příkazem git bisect bad
:
$ git bisect bad
Bisecting: 1 revisions left to test after this
[f71ce38690acf49c1f3c9bea38e09d82a5ce6014] drop exceptions table
Tato revize je v pořádku, a Git tak má nyní všechny informace, které potřebuje k určení, kde problém vznikl. Sdělí vám SHA-1 první revize s chybou a zobrazí některé další informace o revizi a o tom, které soubory byly v této revizi změněny. Zjistíte tak, co bylo součástí revize a co může způsobovat hledanou chybu:
$ git bisect good
b047b02ea83310a70fd603dc8cd7a6cd13d15c04 is first bad commit
commit b047b02ea83310a70fd603dc8cd7a6cd13d15c04
Author: PJ Hyett <pjhyett@example.com>
Date: Tue Jan 27 14:48:32 2009 -0800
secure this thing
:040000 040000 40ee3e7821b895e52c1695092db9bdc4c61d1730
f24d3c6ebcfc639b1a3814550e62d60b8e68a8e4 M config
Až vyhledávání dokončíte, měli byste použít příkaz git bisect reset
, abyste vrátili ukazatel HEAD na pozici, z níž jste vyhledávání zahajovali. Jinak byste skončili v nějakém podivném stavu:
$ git bisect reset
Tento příkaz představuje výkonný nástroj, který vám pomůže vyhledat zavlečenou chybu mezi stovkami revizí za pár minut.
A máte-li skript, který bude pro správně fungující projekt vracet hodnotu 0 (nula), nebo nenulovou hodnotu, pokud je v projektu chyba, můžete příkaz git bisect
dokonce plně automatizovat.
Nejprve opět zadáte poslední známé revize s chybou a bez ní, jimiž vymezíte pracovní rozsah pro příkaz bisect.
Chcete-li, můžete to provést příkazem bisect start
— jako první uvedete známou revizi s chybou, jako druhá bude následovat poslední známá dobrá revize:
$ git bisect start HEAD v1.0
$ git bisect run test-error.sh
Automaticky se spustí test-error.sh
na všech načtených revizích, dokud Git nenajde první revizi s chybou.
Podobně můžete spustit také příkaz make
nebo make tests
či cokoli jiného, čím spouštíte automatické testování.